Spoilerový rozbor - Wonder Woman 1984
Wonder Woman je po dlouhém čekání téměř 1,5 roku konečně venku. Mezitím uběhla dlouhá doba a mnohé se stalo. Po odložení filmu ze strachu, že se tehdy v kinech setká víc takových blockbusterů (včetně tehdejšího adepta na Oscara – Joker) na letošní červen přišla ještě Corona krize, díky které začaly kina celosvětově vymírat. Ale už na to konečně došlo. Dne 25. prosince 2020 film Wonder Woman 1984 konečně dorazil do několika vyvolených kin, ale především na streamovací platformu HBO Max. No a… nedopadlo to zrovna nejlépe?
Tento článek není recenzí, nýbrž takovým SPOILEROVÝM rozborem, představením odkazů s finálním zhodnocením na konci.
Začněme pěkně od začátku
Film začínal ukázkou krás skrytého ostrova Themyscira včetně ohromujících Amazonských obyvatelek, které tu žijí a podstupují nejrůznější výcvik boje a pohybu. Po rychlém úvodu vidíme přípravu na závod, který mohl být zajímavý pravděpodobně díky inspiraci v knize spisovatelky Leigh Bardugo – Wonder Woman: Válkonoška. A tady nastává první kámen úrazu.
Diana se účastní závodu a zatímco v knize byla náctiletá, pomalu dospělá žena, ve filmu je prostě malé dítě. Tu zde v závodě postavili proti dospělým závodnicím, které s přehledem málem i porazila. Ale kvůli chybě kdy spadla a minula tak záchytný bod jí Antiope nenechala vyhrát. A protože nevyhrála Diana, už ani nebylo ukázáno kdo ten závod vyhrál, protože to přece nebylo podstatné. Celá tahle část nám byla předhozena jako základ pro moudro, které použije ve svůj prospěch na konci filmu „Lhát se nemá“.
Charaktery Amazonek a samotné Diany jsou přece založené na „pravdě“. Vždyť i používá laso pravdy, aby lidi donutila mluvit pravdu (fan fact: tvůrce WW - William Moulton Marston je rovněž vynálezcem dnešního detektoru lži). Tak proč je tam potřeba nám to takhle podsouvat. Nechápu tedy proč se to musela učit když už by to prakticky měla vědět a hlavně do prvního setkání s civilizací na to měla celých 5000 let.
Nehledě na to jak tato scéna s Themyscirou je pro film hodně nadbytečná, protože ve filmu ostrov už nikdy více neuvidíme.
Příběh se následně přesouvá do roku 1984 kdy nám je toto období řádně představeno. A ano – určitou dobu ten 80s feel funguje, ale pak tomu začalo něco chybět. Určité detaily se opravdu musí nechat – jako třeba dobové oblečení, vozidla, stylizace kamery nebo Studená válka (dokonce i ty rakety letěly).
Do toho všeho tam, ale hraje hudba Hanse Zimmera, která je sice epická, ale vůbec není stylizovaná do 80s. Kde je nějaký Technoir apod? Však v tom roce vznikl první Terminátor!
A už se schyluje k první veliké akci ve filmu neboť dochází k vykradení klenotnictví v obchodním domě za bílého dne. Cílem samozřejmě nejsou šperky, ale něco, co mají ukryto ve skladu. Útěk jim ale nevychází zrovna podle plánu, kompromitují se a jeden si bere jako rukojmí malou dívku. Na scénu přichází Wonder Woman aby zachránila situaci. A je to docela působivé, ale určité scény tu působí zcela nadbytečně jako třeba moment kdy zachraňuje malou černošskou holčičku s brýlemi, kterou šetrně odšoupne mezi plyšové medvídky a pak ní ještě šibalsky mrkne.
Stejně jako v případě openingu do filmu probíhající na Themysciře by nejspíše ani nevadilo, kdyby vystřihli kompletně i tuto scénu. Co jsem tak četl, tak produkční společnost WB tam tyto scény také vůbec nechtěli mít, ale zůstali tam, protože na nich trvala sama režisérka.
Následně se seznamujeme s prvním ze tří hlavních záporáků. Ano není to překlep a opravdu jsou tři.
Dr. Barbara Ann Minerva nebo-li komiksová v pořadí třetí a nám nejbližší Cheetah je tu ztvárněná americkou herečkou Kristen Wiig. Té tu bylo celkem dobře zachováno takovéto jádro charakteru své postavy neurotické archeoložky (původem z Británie). Je velmi dobrosrdečná, milá, štědrá a k radosti jí stačí pouhý kontakt s lidmi pokud jí zrovna nepřehlížejí, s čímž se tedy setkává častěji něž s nějakou vřelostí okolí. Její origin jako Cheetah je tu pozměněn tak, že už možná odpadá možnost jejího působení v dalších filmech.
Zjednodušeně v komiksech získala své schopnosti (nebo spíš prokletí) během rituálu při expedici v Africe. Tady získá schopnosti skrze přání přes Dreamstone, že chce být jako Diana. Chápu, že tak pravděpodobně chtěli najít nejjednodušší možnost, aby se zbavili jedné z nejikoničtějších záporaček pro WW aniž by ji museli zabít. Otázka je když už oproti komiksové verzi měla na výběr, proč se rozhodla, že chce vypadat jako zvíře?
Druhým takovým záporákem je Maxwell Lord, kterého skvěle zahrál Pedro Pascal jehož můžeme znát jako Din Djarina ze seriálu Mandalorian. Jeho charakter se od toho filmového také velmi lišil. V komiksech je jeho postava vyloženě záporná a taková univerzální pro všechny. Po určité události s Gene Bomb dostal schopnosti, které mu daly možnost manipulovat s lidskou myslí což celkově prohloubilo jeho touhu po moci a díky tomu si přisvojil špionážní organizaci Checkmate a stal se jejich tzv Black Kingem.
 |
| Život je dobrý... Ale může být lepší! |
Zde to byla postava, se kterou se dalo zpočátku sympatizovat. Jeho motivy byly zapříčiněné neustálým selháváním v mládí což je docela rána pro velmi ambiciozního člověka. Snaží se prorazit se svou upadající firmou Black Gold Cooperative na nalezištích ropy. Do toho má ještě malého syna, se kterým by rád byl, ačkoliv to nedává vyloženě najevo. V jeho očích nechce selhat a přesto selhává a vůbec si neuvědomuje, že mu tím ubližuje. Od začátku se snaží získat tajemný Dreamstone, o kterém se nedozvíme kde se o něm dozvěděl, ale po nalezeném štítku měl jít rovnou do jeho rukou.
Což nás přivádí k třetímu záporákovi. Ten se ve filmu osobně nevyskytuje, ale je jím zlý bůh Duke of Deception což by se dalo přeložit jako „Vévoda podvodu“. Známý je i pod jmény jako Dechalafrea Ero nebo Dolos. Ten se v komiksech o Wonder Woman vyskytuje od roku 1942 a byl to polobůh podvodů a manipulací. Ten se od své předlohy příliš neliší. Asi hlavně kvůli tomu, že se tam mnoho o něm nedozvíme. Co ale víme určitě, že to on bude tím tvůrce toho kamene (Dreamstone), po kterém Maxwell Lord touží. Tento kámen plní přání, ale vezme si na oplátku to nejcennější, co máte. A přání Lorda bylo, aby se stal živoucím kamenem přání. Prakticky se z něho stal takový Džin, jen bez lampy.
Kámen přání původně působil jako padělek. Barbara tvrdila, že byl vyroben z citrínu, který se používá právě na výrobu padělků a jeho hodnota nepřevyšuje 75$. První přání vyřčena bez jakéhokoliv očekávání na sebe nenechala dlouho čekat. Diany přání nebylo nic jiného než být opět se Stevem Trevorem, který zemřel na konci prvního filmu. Barbara si naopak přála být jako Diana. Maxwellovým cílem bylo získat moc onoho kamene, aby mohl lidem plnit přání a brát jim za to to nejcennější co mají.
A jak nadále můžeme sledovat, na každém se to začalo nějak negativně projevovat. Barbara začala ztrácet lidskost a štědrost, kterou tak ráda rozdávala. Maxwellovi to bralo zdraví a nejspíše i životní čas, který chtěl trávit se synem. Diana začala pomalu slábnout. Veškerá její moc, které si cenila nejvíce, protože jí to umožňovalo pomáhat lidem se vytrácela.
Celkově k postavě Diany/Wonder Woman jsem si říkal jak skvěle byla zahraná. Na jednu stranu silně emotivní a zranitelná, ale zároveň si dokázala udržet takový ten badass pocit z postavy. Co mi ale příliš nesedělo jsou zranění, která utrpěla v boji. Wonder Woman jak v komiksech tak třeba i v prvním filmu chápu tak, že je nesmrtelná pouze věkem, ale zásah ze zbraně by jí dokázal zranit nebo rovnou zabít. Může to být jasné už jen z toho, že se všechny střely snažila vykrývat nátepníky, štítem nebo částečně tou zbrojí, která zase tolik nezakrývá. Nikdy jsme jinak neviděli přímý zásah do těla, až do teď. Doufal jsem tedy, že je to prostě v rámci toho, že i ona může chybovat, nikoliv že to bude tím, že ztrácí schopnosti.
Nezbývá nic jiného než zapátrat a zjistit jak to zastavit. Maxwell si prostě neuvědomuje jaké věci tím pomalu dává do pohybu ať už je to způsobení občanské války v Caiře v Egyptě nebo téměř k vyvrcholení studené války. Jeho cíle byly stále vyšší a vyšší.
Barbara následně nachází nějaké zmínky o kameni přání na tehdejším předchůdci internetu – v archivech. Dozvídají se, že ten kámen už způsobil zánik mayské civilizace, ale jen tak náhodou poblíž žije jeden člověk, který o sobě tvrdí, že jeho předkové byly právě Mayové. Své informace se následně dozvídají hodně jednoduše – kde je ten kámen, kdo ho stvořil a jak zrušit přání.
Zrušit přání se dá dvěma způsoby. První možností je zničit kámen a tím vynulovat všechna splněná přání, avšak jak zničit něco co už je zničené neboť teď Maxwell je „tím kamenem“. Při druhé možnosti jsem si ale docela klepal na čelo, protože se prostě jednoduše stačí zříct svého přání. To jako fakt?!
Ono se asi není čemu divit. Nevybavím si žádnou scénu ve filmu, kde bychom viděli něčí smrt. První film to měl jednodušší. Zasazení do první světové války umožnilo přinést nějaké oběti naopak 80s ve městech plných civilistů to není příliš možné. Stále je to film natočený ve věkovém omezení PG-13.
Čas ale stále neúprosně ubíhá a Maxwell chce se svojí schopností oslovit celé lidstvo. To mu umožní nový tajný program, který za pomoci satelitu může nabourat jakékoliv vysílání v různých zemích a spojit se s lidmi z cílového státu. Prakticky vám přeruší váš oblíbený pořad, aby k vám mohli mluvit. Nehledě na to jak příhodně se tyto „tajné“ plány USA nacházejí v oválné pracovně kde zrovna Maxwell jedná s prezidentem.
Odbočkou je nám ještě představená zlatá zbroj starodávné Amazonské válečnice, Asterie. Diana těch 70 let od konce první světové války nezahálela a tu zbroj hledala. Jak a kde asi nemusíme vědět. Každopádně zbroj je výtvorem Amazonských žen, které se vzdali veškeré zbroje pro její vytvoření, při útěku na Themysciru. Mělo být dost silné na obranu před celým světem. Podle legend Asteria padla během jejich ochrany. Ale o tom více později.
Diana vzhledem k svému stavu by se nemohla postavit tváří v tvář ani Cheetah, ani Maxwellovi. Je proto nucena vzdát se svého přání a jak už jsem psal výše, stačilo pouze vzdát svého přání tím, že si to řekla sama pro sebe… vážně? No každopádně krátce na to jsme dostali jednu z nejlepších scén z celého filmu.
Ta scéna by se dala nazvat „First Flight“ (první let) a ano, je vidět, že plně odkazuje na scénu z prvního DCEU filmu, Muž z oceli. Na otázku znějící: „Může Wonder Woman létat?“ Odpověď je zaručeně „Ano i Ne“. A ve filmu je to podáno vážně skvěle. Wonder Woman jako taková neřadí mezi své schopnosti létaní – vždy využívala svého neviditelného letadla. To ovšem neznamená, že nemůže plachtit. Její let prostě spočíval v plachtění a švihu. Přirovnání bychom mohli hledat u Marvelovského Thora, který vyloženě také nelétá, ale nechává se táhnout za svým kladivem Mjölnir.
No každopádně ve výsledku jsem spíše očekával, že zrušení přání bude složitější než se ho prostě zřeknou. Od představení té zbroje jsem nabyl té naděje, že od toho tu právě je, aby s ubývajícími schopnostmi měla nějakou šanci. Že bude prostě něco jako černý oblek zotavení pro Supermana. Ale bohužel ne. Paradoxně nějakou dobu trvalo než WW postupně přicházela o schopnosti, ale po zrušení přání je měla okamžitě zpět. Asteriinu zbroj měla ve finálním souboji už v plně nabyté síle. I když to zase byla skvělá prezentace síly, kterou Cheetah ve finále předvedla.
Ve finále se Maxwell dostal do televizního vysílání po celém světě a apeluje na lidstvo, aby si něco přálo. Nikdo to nebere vyloženě vážně a tak každý většinou plácne tu první blbinu co je zrovna napadne. Na oplátku si od nich bere jejich zdraví a stále více síly pro Barbaru. Otázka jak moc o zdraví by lidstvo připravil není jisté. Umřeli by třeba do deseti let? Nebo na nějakou chorobu? Těžko říct.
Celkově to vedlo k opravdu skvělému momentu kdy Diana promlouvá k Maxwellovi a hlavně k lidem, kteří si něco přáli. On samotný si to nebere příliš k srdci, ale laso pravdy, které se jí mu podařilo přivázat ke kotníku ho nechalo mluvit a i jemu vyjevilo pravdu zahrnující jeho syna. Ten jediný na kom mu kdy záleželo byl zrovna v nebezpečí. Některá přání, která splnil určitým lidem nemohla v době Studené války přece vést k ničemu jinému.
Celou tuto scénu parádně podtrhovala skladba, která je od filmu Batman v Superman: Dawn of Justice takovým ústředním motivem pro Batmana „Beautiful lie“ (překrásná lež).
To vedlo k výsledku, že v Maxwellovi převládlo dobro v morálním kompasu, vzdal se svého přání a vrátil se zpátky do Washingtonu D.C. najít svého syna. Ve finále, ale ani nevíme co se s ním nakonec stalo, to nám nebylo řečeno. Jestli mu bylo vše odpuštěno nebo ne? Na jednu stranu on plnil jenom přání a ty ve většině případech byla dost sobecká. Obzvláště takové, které si přál samotný prezident Spojených států: „Víc jaderných zbraní. Víc, než jich má nepřítel. Protože kdo tohle vlastní, má obrovskou moc nad světem.“. A Rusko není zrovna stát, který by si nechal něco líbit.
Na druhou stranu není také jisté jak moc si lidé Maxwella Lorda budou s touhle pohromou spojovat. Poté co se sám zřekl přání se zrušila veškerá splněná přání. Nikoho by nejspíše ani nenapadlo, že je něco takového vůbec možné, však kolik lidí věří na magii. Navíc svět byl zrovna v panice. Studená válka směřovala ke špatnému konci neboť rakety z obou zemí už byly na cestě. Ale tím se ho samozřejmě nesnažím hájit. Obrázek na něho si raději udělejte samy.
Easter Eggs
Film nemá tolik odkazů kolik bychom jich mohli čekat. Byly menší, ale i větší, které přímo odkazovali třeba i na velké komiksové momenty.
Takovým menším odkazem je společné foto Diany s Ettou Candy, kterou v předešlém filmu ztvárnila herečka Lucy Davis. Fotografie ukazuje Ettu jako už starší dámu, která už nemusí být ani naživu neboť se film odehrává přesně 70 let po tom prvním.
Dalším menším odkazem je postava Simona Stagga a je podobně jako Maxwell Lord takovou univerzální zápornou postavou pro mnoho hrdinů. Je zakladatelem a ředitelem Stagg Enterprises zabývající se inovativními metodami na poli strojírenství, chemie nebo genetiky. Jeho výskyt jsme mohli zaznamenat třeba ve hře Batman Arkham Knight nebo v seriálu The Flash.
Teď už se dostáváme k těm větším komiksovým odkazům. A prvním takovým je Diany neviditelné letadlo. To v komiksech můžeme zaznamenat už od roku 1942. Jednalo o sestřelené letadlo ze světa lidí, které si přetvořila ještě za svého mládí na ostrově. Výsledkem bylo superrychlé letadlo, které dokázalo letět téměr Mach 10 rychlostí (3400km/h) a bylo neviditelné. Tady ho sice nevlastní přímo Diana, ale použije kouzlo zneviditelnění, aby zamaskovala letadlo před radary když se Stevem letěla do Egypta.
Nad tímhle jsem se pozastavoval v případě určitých kritiků jejichž poznámky proti této scéně jsou zcela nemístné. Tady neexistuje důvod proč by Diana nemohla nechat letadlo zneviditelnit. Ví jak na to, nehledě na to, že je jí už taky 5000 let a vypjatá situace také udělá mnoho. Ale celkově i magie představuje opravdu hodně ve světě DC Comics.
Tady bych se spíše pozastavil nad tím jak to bylo s tím letištěm, kam prostě přišli. Diana zamávala kartičkou což je pustilo do objektu kde dostali přístup k několika letadlům. Jestli to byla přímo její legitimační karta nebo ne, to nevíme. Ani nevíme jakou s tím objektem měla spojitost. Proč si ji pak s tou krádeží letadla nikdo nespojil. Co bylo ale ještě podivnější, že Steve najednou uměl pilotovat stíhačku s proudovým motorem. Však doposud pilotoval jen typické představitele letadel první světové války. Je snad letadlo jako letadlo?
Dalším takovým mohl být odkaz na Black Adama jenž by se měl za dva roky dočkat svého filmové adaptace. Je jím odkaz na fiktivní zemi Bialya kde zmanipulovaný Adam při snaze najít Azraeuze (Jezdec Apokalypsy – Smrt), protože zabil jeho manželku (Isis – Adriana Tomaz) a jejího bratra (Osiris – Amon Tomaz). Tam zmasakroval kolem dvou milionů lidí.
Posledním zajímavým odkazem je Dianina zlatá zbroj. Nebo spíš památná zbroj Asterie. Tato ikonická zbroj byla odkazem na Golden Eagle Armor z komiksové série Kindom Come kde jí Dianě vyrobila Amazonská řemeslnice Pallas.
 |
| Wonder Woman ve zlaté zbroji ve středu obálky. |
Otázky, na které doufám dostaneme odpovědi
Film si ke vší podivnosti hned na začátku v rychlosti odbyl loga svých produkčních společností jako WB a DC a namísto svého ikonického The World of DC (bývalého DCEU) Intra nás pouští rovnou do filmu (fan fact: Wonder Woman 2017 byla prvním filmem v DCEU, který toto Intro zavedl). Co to znamená?
Ve všech dosavadních filmech dříve spadajících pod DCEU Zacka Snydera byl nějaký odkaz. Suicide Squad reagovalo na smrt Supermana. V prvním filmu Wonder Woman to byl právě Bruce Wayne kdo navrátil památeční fotku právoplatnému vlastníkovi. Aquaman pokračoval ve svém odkazu a ještě nám bylo připomenuto, že pomáhal v boji se Steppenwolfem. A pak je tu SHAZAM!, který odkazuje na dosavadní existující postavy a hlavně na konci se objeví Superman. Bird of Prey je jasný. Wonder Woman 1984 nemá ale nic z toho.
Je otázkou jak na tuto situaci s přáními reagovaly ostatní postavy, se kterými sdílí svět. Podle původní časové linky byli Waynovi zastřeleni v roce 1981. Brucovi v období tohoto filmu bylo 12 let.
Film sice nabídl mezitulkovou scénu, ke které se vyjádřím později. Potitulkovou scénu nenabídl ovšem žádnou. Ono prakticky v případě tohoto filmu, který byl několikrát odložen a v situaci již neexistujícího DCEU by tato scéna byla nic neříkající. Tento svět ještě není zmapovaný a je děravý. Obzvláště když nám do toho byly naservírované dvě zdržovačky jako filmy Suicide Squad a Birds of Prey. Oscarovému Jokerovi tohle nemůžeme mít za zlé.
Asteria
V komiksech se postava známá jako Asteria objevila už v Elseworld's Finest: Supergirl & Batgirl v září roku 1998. Ale s touto Asterií nemá pranic společného a ve filmu debutuje jako úplně jiný charakter.
Asteria byla největší Amazonská válečnice, která si vysloužila titul „Zlatý válečník“. Na její počest každoročně uspořádávají Amazonské hry kde její obrovská zlatá socha stojí ve středu kolosea.
Když Zeus vytvořil Themysciru, Asteria sama zadržovala útoky lidstva, aby její sestry mohly prchnout do bezpečí něčeho co by mohly nazývat stálým domovem. Poté co Diana opustila ostrov, snažila se po Asterii pátrat. Jediné co se jí povedlo bylo na pouze nalezení její zlaté zbroje. Tu měla ukrytou v tajné místnosti u sebe v bytě ve Washingtonu D.C.
Jak jsem psal výše, Asteria jakožto nová postava debutující v tomto filmu jsme o ní moc nevěděli. Na tuto otázku však přispěchala až mezititulková scéna, která ji odhalila. Postava Asterie byla vyloženě psána na tělo herečce Lyndě Carter, která ztvárnila postavu Wonder Woman ve stejnojmenném seriálu z období 1975 až 1979.
 |
| Asteria tu v mezititulkové scéně na probíhajících trzích zachraňuje matku s kočárkem před padajícím sloupem. |
Finální zhodnocení
Možná je to kvůli tomu přemrštěnému hypu, kterého jsme měli až moc během těch pěti naprosto nudných hodin strávených na „senzačním“ eventu DC FANDOM… za což bych jim to nejraději dal sežrat taky. WB/DC promrhalo své šance na perfektní launch v kinech už před rokem a půl, kdy kina ještě dávala nejvíc. Tím, že nám ho naservírovali takto na streamovacých platformách si zrovna moc nepomohli. Ostatně by mě zajímalo kdo si prostě pustil film doma v televizi k obědu nebo nějakým běžným domácím činnostem.
Nebudu lhát, ale film jsem si užil. Letos bylo zklamání už dost takže jsem v tom nehledal žádnou vědu a u filmu prostě vypnul… i když čas, který jsem věnoval článku výš působí spíš o opaku. Spíše mi asi vadilo, že veškeří recenzenti a kritici prskali na díry ve scénách a scénáři především na místech, kde žádné nebyli. Myslím, že všechny jsem dokázal pokrýt v článku výše.
Film nabídl mnoho skvělých scén ať už akčních či emotivních. Nebyl to vyloženě akční film, ale když už tam ta akce byla, byla neskutečně dobrá. Do toho jí ještě dokonale podtrhl skvělý hudební doprovod Hanse Zimmera, díky které jí prostě nedostanu z hlavy.
Wonder Woman 1984 je očividně film cílený na špatné publikum. Proč natáčí komiksový film pro fanoušky komiksů, který působí spíš něco jako film pro ženy/matky. Určitě každého zajímají záběry na holčičku, kterou WW zachrání, pak se obě na sebe chichotají a WW na ní ještě šibalsky mrkne jako „Teď tomuhle borcovi zaříznu spoďáry“. Ve výsledku takovéto scény byly úplně o ničem a vůbec nijak neprohloubily pouto s divákem. Kdo vůbec s takovými scénami přišel a proč? Působí to, jakoby Gal Gadot, která krátce před natáčením snímku přivedla na svět dcerku, převedla své mateřství do tohoto filmu. Ve filmu se rovněž v závěrečné scéně mihnou její dvě dcery společně s manželem. Též tu můžeme vidět i syna režisérky Patty Jenkins.
První film byl prostě svůj a byl parádní. Za jeho scénářem stál jediný člověk, který si tímto odbyl i svůj debut jako scénárista Allan Heinberg a měl své určité poselství. Pokračování mělo rovnou tři scénáristy – nikoho nepřekvapí Geoff Johns, který u fanoušků kvůli špatnému Justice League hodně klesl. Jako druhý scénárista je tu samotná režisérka filmu Patty Jenkins. A tohle trio uzavírá nepříliš úspěšný Dave Callaham jenž je podepsán jako scénárista pod filmy jako jako Doom (2005), první Expendables, Godzilla nebo taková trapná blbina jakým bylo Zombieland: Double Tap.
Film Wonder Woman 1984 není žádnou výhrou. Byla tu spousta momentů, které kazili celkový dojem z filmu, ale odpadem rozhodně také není.
Komentáře
Okomentovat